Pravěká sídla a pohřebiště na území obcí Rymic a Količína a přehled všech až dosud nalezených památek pravěkých obyvatel jsou již dobře a přehledně zpracovány ve Zpravodaji kroměřížského muzea r.
1981, včetně těch, kteří se zasloužili svými archeologickými vykopávkami i jejich vyhodnocením a seřazením. Proto uvádím čtenářům ve zkrácené formě toto přehledné zpracování. Nálezy v Rymicích záměrně
vynechávám.
Popis nálezů doplňují obrázky:
a) nálezy ze slovanských hrobů na Újezdě
b) situační plánek mikroregionu
Na závěr této kapitoly uvádím i krátkou informaci o Ignáci Tabarkovi z Rymic s fotokopií jeho rukopisu.
Stopy po lidech a zvířatech z této doby nelze doposud u nás nálezy doložiti bezpečně. Na neolitickém sídlišti v Količíně bylo nalezeno škrabadlo, které má
vlastnosti palaeolithického nástroje.
Količín: Sídliště z této doby dosti rozsáhlé objevil r. 1890 učitel Eduard Peck, působící na měšťanských školách v
Holešově a známý svými pracemi národopisnými. Tehdy po hlubokém orání byly znatelny pravěké chýže ve dvou řadách a v nepatrné vzdálenosti od sebe. Věci, které na sídlišti tomto nasbíral, jsou vystaveny v museu
vlasteneckého spolku v Olomouci.
Po něm v letech 1890 - 1904 docházel na toto sídliště I. L. Červinka, inž. v Uh. Hradišti, a během dlouholetých návštěv nasbíral zde po hlubším orání střepy z různého
nádobí, přesleny, kamenné motyky, rádla, mlýnské kameny a drtidla na rozmílání obilí; z pazourku nožíky, škrabadla, též se vyskytla šipka pazourková i obsidiánový nožík. Mimoto ve prokopávaných jamách zvířecí
kosti a zub.
Količín. Sídlišť dosti značné rozlohy nachází se v cihelni, kde odedávna cihláři vykopávali různé věci z kulturních vrstev i jam, tvaru kotlovitého neb
dížovitého. Mimo četné kosti zvířecí obsahují hojně střepin z různého nádobí hrubšího i jemnějšího.
Hned r. 1890 otevřel inž. I. L. Červinka jednu a nalezl v ní jednu pěknou vyhlazenou nádobu podoby baňatého
hrníčku, pod nízkým krčkem s přehnutým okrajem měla drobné ouško, byla dobře vypálená a na povrchu žlutohnědé barvy, dále větší část menšího černého hrníčku o svislých stěnách a s malým polokulatým ouškem,
střepy hrubší nádoby, veliké kladivo z parohu s čtyřhrannou dlabanou dírou pro toporo a hladidlo z kravského žebra. Učitel Eduard Peck prokopal tehdy druhou vedlejší jámu a v ní nalezl jen kus bronzového drátu.
U si1ničního mostu na trávníku při čištění potoka byla nalezena dělníky bronzová sekyra s dutinou a ouškem, kterou si inženýr odtud vzal, ale týž den ji v okolním poli ztratil.
Při kopání sklepa v domě p.
Ant. Juráška č. 16 v Količíně, byl dělníky nalezen velmi krásně zachovaný bronzový srp, který mu dělníci postoupili. Uložen je v městském museu Kroměříži. Vyobrazen v časop. vl. sp. musej. v Olomouci 1938.
Količín. Rozoraný hrob nalezl před lety I.L.Červinka na panském "Újezdě" s popelnicí s prsovitými vypuklinami.
R.1904 objevili cihláři opět
jednu novou kult. jámu dížovitého tvaru a ihned jsem jí sám celou prokopal. Její inventář, měl plný veliký koš střepin, daroval jsem do sbírek inž. I.L.Červinky z Uh. Hradiště, který mne v té době navštívil.
Ze střepů těchto, jak mi později sdělil, sestavil 7 celých a 7 necelých nádob. Vyskytly se i střepy z cezanu.
Zanedlouho po první odkryta v těsném sousedství předešlé jáma druhá průřezu dížovitého, 2 m v
průměru měřící. Hloubka její byla 1 1/2 m a zasypána byla černou hlínou, mezi níž nacházely se sem tam nějaké nepatrné střípky. Také tuto jsem sám celou prokopal. Obsah její byl dosti zajímavý, neboť inventář
této chýže se celý zachoval, na dně její byla 30 cm silná vrstva popela a uhlí nedopáleného, též kusy mazanice s otisky kůlů ze tří stran a něco kostí ze skotu. V popelu nalezl jsem otisky olšového listí.
Uprostřed na spodině stála dvě stejná, z hlíny vypálená válcovitá závaží, 12 cm v průměru a 13 cm mající a opatřena byla po délce stejnými dírami. Vedle závaží stály dva široké šálky typu únětického, barvy
šedožluté, oba jsou dobře vypálené a pěkně uhlazené. Oba mají na dně zespodu dovnitř vytlačený důlek. Jeden má na obvodu dna čtyři, proti sobě ležící vytáhlé čípky a jeho vrchní okraj jest od žáru hodně
rozpukán. Vybíraje opatrně nádobky, našel jsem vedle v popelu 2 par. nožíky, z nichž větší má podobu pilky a opracováním se leskne, jakoby byl vyleštěn.
Količín. Újezd. Na hroby galských bojovníků se přišlo v našem sousedství, a to v Pravčicích 1916, kdež byly kostry jejich i se železnými meči a kopím.
Na panských "Újezdech", 1 km od
tohoto pohřebiště, objevil jsem r. 1903 i sídliště. Prostírá se na vyvýšeném místě nad potokem, kdež byly odkryty vrstvy kulturní po hlubokém orání a na povrchu označeny popelem, opálenými zvířecími kostrami a
kusy vypálené hlíny. Těž znatelny silnější stopy na 4 místech v kruhu. Zakopal jsem na zkoušku, ale na povrchu bylo více věcí, nežli vespod. Jáma byla 1 m hluboká.
Z bronzu nalezl jsem zde kousek ohnutého
drátu, několik skleněných korálů barvy modré a zelené, dále dva přesleny z jemné hlíny do černa vypálené, z nichž jeden má podobu koláčku, druhý pak 6 hranného kužele, jehož vrchní konec je seříznut, paz.
nožíky, kotouče a přesleny ze střepů vykroužené. Z kostěných předmětů j sem zde nalezl 5 cm dlouhé 6 mm mající v průměru držadlo a podélní dírkou opatřené, kostěný hřeben s bronz. nýtky, zajímavý svým
zpracováním. Rovněž zajímavá je keramika rázu stradonického z 1. stol. př. Kr. Do té doby nebylo známé toto sídliště.
Nálezy zdejší v zemsk. mus. v Brně. Vlastivěda mor. Hol. okr. I.L.Červinka. Vlastivěda
střední a severní Moravy.
Količín. Újezdy. Hroby ploché. Hned r. 1897 při shazování břehů v cihelni přišlo se na 12 hrobů s kostrami, u nichž se nalezly železné nože, skleněné korály a nádoby s vlnitým
ornamentem. Z nálezů těchto zachovala se pouze nádobka s vinicí, kterou jsem později poslal dr. Červinkovi a která jest vystavena v zemsk. museu v Brně.
Jestli bylo významné v Kapitolách historie Količína napsat něco o jeho historii pravěké době na jeho území, považuji za nutné se krátce zmínit i o těch, kteří nám svou badatelskou
a archeologickou činností tuto dobu přiblížili.
Na "Holešovsku" to byli: Eduard Peck, Rudolf Janovský a I.L.Červinka. Vedle těchto profesionálních archeologů a významných vlastivědných pracovníků působili v
naší oblasti i někteří další archeologové. Zvláště ve spojitosti s archeologickými nálezy v Količíně a Rymicích. Byl to rodák ze sousední obce Rymice, Ignác Tabarka. Byl typickým představitelem neúnavného
pracovníka archeologa a sběratele, jehož jméno žije jen v ústní tradici občanů Rymic a "snad" i Količína. To pojmenování "snad" bych chtěl tímto záznamem vyloučit.
Podrobnější studii o jeho životě a
zhodnocení jeho historického významu a postavení v kulturním a odborném světě napsal p. Zdeněk Fišer ve Zpravodaji Muzea Kroměřížska r. 1981. Ignác Tabarka se narodil v Rymicích dne 8. 4. 1883 v domě Č. 66 v
místní části zvané Hejnice. Věnoval se tradičnímu povolání obyvatel této části Rané, tj. zemědělství.
Jak se Tabarka dostal k archeologii a jak se u něj vytvářel zájem o tuto vědu, vysvítá nejlépe z jeho
vlastního náčrtu archeologa a sběratele, které popsal ve své práci "Z mých vzpomínek sběratelských" z r. 1957. Ve vztahu ke Količínu je třeba se zmínit o výsledku jeho archeologické činnosti, kterou popisuje ve
své práci zv. "Pravěká sídliště obcí Rymic a Količína". Přikládám část fotokopie jeho rukopisu:
Úvod: Snahou mojí jest v tomto článku podati co
nejúplnější přehled všech až doposud nalezených památek pravěkých na území těchto obcí, které jsou uloženy ve sbírkách musejních i jednotlivců. Některé nálezy jsou také publikovány v různých časopisech
odborných i ve zprávách novinářských.
Zajisté, že odedávna nalézány byly pravěké památky v katastru těchto obcí...
