Obec Količín

Historie


historie

KAPITOLA ČTVRTÁ

(20. století)

Dvacáté století vejde do světových a místních dějin jako století podstatných změn v technice, ekonomice, informatice a i v pracovních podmínkách člověka.

Dá se říci, že za celých devatenáct století se nenakupilo tolik různých změn a novot pro'člověka, jako v tomto století (převratné technické vynálezy a objevy). Mnohé bylo již připravováno v minulém století, naplno se to však rozvinulo až ve dvacátém století.

Nejvýrazněji se toto následně promítne v celkovém životním stylu a životním pocitu člověka. Paradoxní p6znatekje, že určitými urychlovači celkových změn byly obě světové války, po nichž vzápětí vždy došlo k podstatným změnám. Toto bylo však vykoupeno nesmírnými oběťmi a strádáním milionů lidí na celém světě!

Technický pokrok napomohl rozvoji průmyslu, který rovněž byl podmíněn objevy a způsoby přeměn energií - páry, ropy, plynu a nejprogresivněji a v nejširší formě pak elektřinou. Venkov tento vývoj zasáhl přirozeně později a ovlivnil domácí práce a práce na poli.
Pro rozšíření lidského rozhledu do světa, ale i do problémů vlastních lidských, měl nesmírný vliv rozvoj novin, vynález rádia a televize. Tyto vynálezy velmi zpestřily náplň lidského života a přinesly jeho obohacování o stále nové podněty.

Vedle technicko-ekonomického dopadu vlivu dvou světových válek měl výsledek (viz příčiny jejich vzniku) také obrovský vliv na společensko-národnostní a sociální změny v lidské společnosti v Evropě a ve světě.
V první světové válce se do jisté míry vyřešily mnohé národnostní problémy monarchistické říše rakouské, jež se po válce zcela rozpadla. Ve druhé světové válce to byly již problémy sociálního charakteru, otázky nových sociálních struktur, které zcela změnily charakteristiku selského venkova.

Následné údobí.života občanů do r. 1944 zachycuje výpis z pamětní knihy zastupite1stva obce Količín z r. 1924 - 44. Výpis z kroniky uvádím v širším rozsahu pro celkové pochopení vývoje v naší obci v nových poválečných podmínkách. Je doplněn fotokopiemi zápisů z jednání obecního zastupitelstva v té době. Pamětní kniha je psána od r. 1924 do r. 1939 s vynecháním období 4 let 1931-35 Je doplněna rokem 1944 - vznikem hasičského sboru v Količíně.

R.1924: v obci Količín bylo 77 čísel domů. Starostou obce byl Očadlík Josef, majitel dvou domů Č. 3 a 6. Starostou byl 33 roků. Za jeho úřadování bylo v obci Količín provedeno scelování pozemků, osázení ovocných stromů v obci a obec upravena do nynější podoby. Od dřívějšího majitele - Jar. Nováka byl zakoupen hostinec Č. 24 a přeměněno vše na Č. 36, kde stál domek Jana Fuksy. Ten byl také zakoupen a zbořen a teprve byla vystavena nová moderní hospoda, která byla majetkem obce Količín. Z dřívějšího hostince Č. 24 byla pak zřízena četnická stanice, která trvala v obci 12 roků. Majitelem domu Č. 3 se stává p. Zaoral Josef, který pochází z Rymic. Majitel domu Č. 4 byl rod Karla Fuksy, který přišel z Břestu. Dům přechází na nového majitele Rudolfa Fuksu, ten zase prodal jej Rudolfovi Hlobilovi a ten sám opět koupil hostinec od obce za 95.020 Kč. Majitel R. Hlobil pochází z Č. 7 a přišel do Količína z Pravčic. Nejstarší rod v Količíně je rod Juřášků. Domy Č. 25 a 26 je panský dvůr hraběte Vrbny z Ho1ešova, který je nájemníkem společnosti Gutman a Broskovec na 24 roků. Ve dvoře je ubytována řada nájemníků.

V tomto roce jsou kronikářem - pamětníkem zapsány i události o roce 1918. 1.8. 1914 vypukla 1. svět. válka - trvala do října r. 1918. Tentýž den r. 1914 byla vyhlášena všeobecná mobi1izace. Během 48 hod. muselo narukovat 65 mužů z obce. Pak byly další odvety, takže pomalu v obci nezůstal žádný mužský. Celkem bylo na frontách 130 mužů. Z nich přes polovinu padlo neb zemřeli následkem zranění a útrap. Část jich odešla do zajetí a stali se členy 1egií. Z Količína to byli Jar. Pospíšil, Škrabala Josef, Doleže1 František.
16.9. 1919 byly provedeny první volby dle nového volebního řádu a zvoleni byli tito občané: Syřena Josef - starosta, Jurášek Ant. - náměstek, Svačina Vilém - radní, Hlobil Václav - radní, Sedláček Augustin - pokladník, členové zastupitelstva: Novák Josef, Grňa Ignác, Blažek Vilém, Kréza Josef, Zaoral Jos., Fuksa Rudolf a Franěk Josef.

Za tohoto představenstva byla zřízena veřejná knihovna. Prvním knihovníkem byl
p. Jurášek Ant. Dále byl veřejnou sbírkou zakoupen nový zvon. Starý byl během války odvezen pro válečné účely.

Nové oplocení na návsi obce přispělo ke vzhledu obce. V tomtéž roce byla přeložena cesta přes vesnici do stejné vzdálenosti od domů - středem hlavní ulice.

R. 1920 - obec a okolí byly postiženy katastrofou. Ohromné množství housenek, které ve dvou dnech zničily celé lány cukrovky. Všechny obranné prostředky byly neúčinné. U velkostatku byly vypáleny celé stohy slámy. Řepa opět vyrašila po žních, ale úroda byla velmi nízká, 10 q z míry. Jedním rázem se vše ztratilo. Nebylo pamětníka takovéto pohromy.

R.1923 - 16. 9. konány nové volby. Zvoleni byli tito: Očadlík Josef - starosta, Zaoral Ant. - náměstek, Chytil Frant. č. 60 - radní, Darebník Jan - radní a pokladník, členové zastupitelstva: Kolařík Ignác, Doležel Ignác, Lochman Ludvík, Hlobil Frant., Němčík Aut., Navrátil Josef, Sedláček Ignác, Fuksa Ignác.

R. 1924 - rok začíná krutou zimou, která trvá až do dubna. Mnoho ozimin muselo být zaoráno.
Druhý knihovník - Josef Navrátil- byl od 20. 7.1921 až do 31. 12. 1923. Od 1. 1. 1924 přebírá knihovnu Václav Doležel, tč. dozorce ve dvoře. V měsíci únoru začíná úřední řízení dlouho očekávané parcelace. Do 15. 3. 1924 musely být podány úřední přihlášky o půdu. V obci bylo podáno 96 přihlášek.
Zvolen poradní výbor: za obec: Očadlík Josef - starosta, Fr. Siva - praktický hospodář, Jurášek Aut. - za Domovinu, Sedláček Augustin -za Otčinu, Doležel Ignác - za zaměstnance dvora.
V červnu t. r. přišla informace, kolik která obec dostane. Naše obec Količín dostala 70 ha i se zaměstnanci dvora. Naděje všech ostatních je zklamána, neboť půdu, která
kdysi patřila našim předkům a patřila obci Količín, dostávají okolní vesnice. Tím je tato půda pro naši obec definitivně ztracena.

R. 1925 - V lednu dává představenstvo svolení k rozbíjení - rozbourání zřícenin na obecním pozemku pro využití pole. Při kopání se přichází na zdi v zemi až 2 m silné a tak pevně stavěné, že jen velkou námahou se dají rozbít.
Dne 5. 2. přebírá představenstvo nově zřízené cesty při parcelaci do své režie a tyto odevzdává k veřejnému Užívání. Zajišťuje je posypem štěrku, který je vykopán na Kopanině p. Podsedníčkem St. a Matyášem. . ..
18.8. začíná sochař z Holešova p. Reimer s opravou Kříže v ohradě a zároveň je
bílena zvonice a na ní přemalován obraz, což slouží k okrase a ke cti občanů.
15: 11. se konají volby do Nár. shromáždění a do senátu. Stav do sněmovny: strana Republikánská - 115 hlasů, komunisté - 22, strana Lidová - 61, soc. dem. - 8, domkařská - 64 hlasů.

R. 1926 - obecní zastupitelstvo se usnáší cestu přes vesnici od hostince až na konec Škrabalova ve dvou letech zválcovat.
10. 2. - v obci je přednáška o elektrif1kaci obce s návrhem na její zavedení. Obecní
zastupite1stvo toto vše zamítá většinou hlasů. Konečně je uděláno zábradlí kolem brodiska.
15. 5. - p. Stratil Otakar začal dělat cihly na stroji, který došel přímo z Prahy z veletrhu. Cihly se dělají bez vody a plev. Jsou úhledné. Tři lidé udělají 1500 ks za den.
3.6. - parní válec válí cestu přes obec a zároveň se dělá nový most u brodiska.
V letošním roce o žních mlátí v obci novým strojem Kamenec František.
Dne 5.9. se koná v obci slavnost k odhalení pomníku parcelace, který je postaven na návsi před č. 16.
V letošním roce se znovu parceluje 65 měřic půdy. V listopadu přichází vyřízení přihlášek o půdu od pozemkového úřadu. Půdu dostává 15 uchazečů ve výměře 30 měřic. Zbytek dostávají rymičtí uchazeči. Naše obec je opět krácena. V listopadu se provádí vykopávky na Újezdě, které vede Státní muzeum v Brně. Nalezeny jsou tři kostry a jiné staré věci. Tyto vykopávky jsou odhadnuty na 800 až 1000 let staré.
15. 12. si pořizuje p. Josef Zaoral radiovou stanici.

R. 1927 - 13. 1. se zakládá Střelecký spolek, který má 30 členů. Honitba se pronajímá jen na jeden rok za 100,- Kč.
Dne 24. 1. p. Rudolf Fuksa prodává hosti.w;:c p. Foukalovi ze Zahnašovic.
Dne 18.2. zemřel v Rymicích p. Donát Vlach., dlouholetý starosta Rymic. Pro obec
Količín si získal úctu tím, že se zasadil, aby silnice z Količína do Rymic byla vydlážděna.
Dne 16. 10. opět volby do obecního zastupitelstva. Do rady jsou zvoleni: p. Očadlík Josef - starosta, Syřena Josef - náměstek, Jurášek Fr. - radní, Stratil Jar. - radní, Adámek Ant. – pokladník.
Opět se zamítá elektrifikace!

R. 1928 - 13. 2. volen honební výbor - zájem nepatrný.
1. 3. začíná stavební práce na zavedení elektrifikace. Velká pomoc občanů, takže obec byla osvětlena již 1. 5.!
Zemřel občan Ignác Podsedníček, řádný občan a zakladatel čtenářského spolku Svornost v Količíně.
23. 6. památný den, kdy po 10 letém trvání naší republiky projel prezident T. G. M. Třeběticemi, kde se zastavi1. Byl nadšeně přijat a pozdravován. I občané količínští přišli svého prezidenta pozdravit. V čele průvodu v plném počtu bylo zastupitelstvo. Také čtenářský spolek Svornost se svým praporem.

R. 1929 - tento rok začíná krutou zimou, která trvá i s přestávkami až do 20. 3. Silné mrazy -31 až -34' C, vysoké závěje (100 m dlouhé a 4 m vysoké). Tento sníh a mrazy způsobily i dopravní kalamitu. Mezi Hulínem a Třeběticemi zůstal v závěji osobní vlak, který se podařilo vyprostit až po třech dnech. Tak krutá zima byla zaznamenaná v r. 1765 - tedy o 164 roků zpět.
V měsíci říjnu a listopadu řádily v okolních vesnicích ohně, že lehlo popelem mnoho domů. V každém týdnu byly minimálně dva požáry. V listopadu dokonce lehla popelem i továrna na nábytek firmy Thonet v Holešově.

R.1930 - 5. 7. projel vlakem z Hu1ína do Holešova opět prezident T. G. M.

R. 1931 - 35 - jsou bez kronikářského záznamu.

R. 1936 - V kronice se opět zaznamenává vznik požárů. Hašení je ztěžováno nedostatkem vody a že není dosud, liknavostí občanů a nemístným šetřením, založen Sbor dobrovolných hasičů. Obec Količín je odkázána jen na pomoc sborů sousedních obcí.
Dne 30. 6. strhla se nad naší krajinou prudká bouře se silným větrem a deštěm. Po dvouhodinovém řádění živlů zůstalo obilí na polích jako válcem přejeté. Práce o žních byly velmi namáhavé a obilí bylo téměř zničené. Následkem mokrého počasí a zmíněné bouře a pak následného náhlého dozrávání obilí zaschlo. Z jedné míry bylo 2 - 3 q obilí. Mnoho obilí za deštivého počasí porostlo, nebylo prodejné a muselo se nechat pro dobytek.
1. 12. na všech škodách, způsobených přírodními živly, nebylo dost, přišla ještě velká záplava myší. Ty se rozmnožily tak, že prožraly všechny ozimy a krmiva. Hospodáři museli obilí zaorat a znovu zaset. Jetele a vojtěšky zaoráno na 50 %. Přes usilovné ničení - trávení myší, zůstalo jich ještě ohromné množství. V tomto roce bylo u nás v Količíně založeno družstvo Civilní požární ochrany.

R.1937 - jarní práce nelze stále ukončit. Na mnoha místech stojí voda na polích a místo vysychání prší obden. Deště sice pomohly zahubit myši, po kterých nebylo ani památky, ale škody po nich zůstaly velké. Další jeteloviny se musely zaorat.

R. 1938 - slintavka a kulhavka postihla téměř všechen hovězí dobytek. Zachvátila i kozy. Nemoc se vlekla téměř tři měsíce. Epidemie se vrhla i na vepřový dobytek.
31. 5. mobilizace tří ročníků - záložníků na obsazení hranic od Německa. Vztahy mezi Němci a námi se stále zhoršovaly. Došlo k rozbití ČSR.
10. 10. odstupuje prezident Beneš, přebírá vládu gen. Syrový.
15. 10. demobilizace vojáků - opuštění pohraničí.
15.11. nový prezident dr. Emil Hácha.
V prosinci byly rozpuštěny všechny pol. strany a založena jen jedna strana "Národní jednoty".

R. 1939 - 15. 3. okupace zbytku republiky - vznik protektorátu.

hasiči 1944R. 1944 - Založení hasičského sboru v Količíně
Tento rok byl významný pro Količín v tom, že dne 10. února byl založen Hasičský sbor. Stalo se tak na veřejné schůzi občanů v hostinci u Foukalů, za účasti obvodového jednatele Frant. Kršky, Lad.Lochmana a Koláře z Holešova a starosty obce Količína Františka Svačiny. Po vystoupení hostů - představitelů, kteří seznámili přítomné o významu hasičstva a její organizace - přistoupilo do Sboru za členy 49 občanů (viz zápis v jednatelské knize strana 4).
Z těchto občanů byli zvoleni tito funkcionáři: starostou - Alois Nesvadba, velitelem - František Chytil, vzdělavatelem - Karel Jana1ík, stroj mistrem - Zapletal Frant., jednatelem - Antonín Fuksa, místopředsedou - Doležel Stanislav, zástupcem velitele - Karel Malota, samaritářským četařem - Alois Odložil, pokladníkem - Bohumil Kamenec.

Následná sbírka mezi občany vynesla 46.000,- Kč na zakoupení potřebných obleků a hasičského nářadí.
Významnou akcí Sboru bylo zavedení Pamětní knihy, která se vedla do roku 1970 a kde je popsán celkový život Hasičského sboru v Količíně. V dalších letech je činnost količínských hasičů zaznamenávána v obecní kronice.

R. 1945 - Poválečné období 1945 - 48
Poslední rok II. světové války, kdy i naše obec prožívá události, vyplývající z vojenských osvobozovacích operací. V noci na 6. 5. přešla poslední kolona německého vojska obcí. Část jich zůstala za vesnicí ve vykopaných zákopech, ostatní obsazují obec Rymice. V obci zůstávají jen hlídky. V domě č. 96 zůstala hlídka tří mužů, kteří k ránu 7.5. zničili most přes řeku Rusavu, s cílem zabránit postupu našich vojáků. Ustupující něm. vojáci zapalují několik domů v obci (J. Nováka č. 49, Jul. Fuksy č. 100). Požáry měly údajně udávat směr pro zastřelování něm. dělostřelectva, které bylo umístěno v lese nad Roštěním a Kostelcem.
Aby bylo možno přisunout těžší zbraně, bylo nutno postavit provizorní most přes
řeku Rusavu. Při této stavbě osvoboditelům pomáhali količínští občané. Most byl záhy
postaven, byť za stálého ostřelování něm. dělostřelectvem.
Při osvobozovacích bojích bylo zabito sedm vojáků a hodně jich bylo zraněno.
Odvoz raněných vojáků do provizorní nemocnice (v Holešově) prováděli opět místní občané svými potahy. Byli to především Franěk Jos. č. 56 a Josef Očadlík č. 6.

V neděli 6. 5. byl usmrcen střepinou granátu občan Josef Škrabala. Raněn byl
i další občan Frant. Bártek. Nešťastnou manipulací s puškou u Rusavy se do hlavy sám zastřelil 22letý Karel Janalík.
V noci ze 7. na 8. 5. Němci z obcí Rymice a Roštění ustupují směrem na Přerov.
Ve středu 9. 5. dopoledne se koná za účasti celé obce pohřeb občana Josefa Škrabaly.
Odpoledne pak za účasti vojáků a opět celé obce pohřeb sedmi vojáků, kteří položili své životy za osvobození naší obce. Jsou pochováni v parku vedle zvonice.

10.5. se konal pohřeb opět za účasti občanů celé obce Karla Janalíka.
Ve Dvoře č. 25 byl zřízen zajatecký tábor, ve kterém bylo soustředěno několik set
něm. zajatců. Tábor byl střežen občany z Količína. Po 14 dnech jsou zajatci přesunuti
do Olomouce.
Po odchodu okupantů se ujímá celé organizace v obci revoluční národní výbor, .
vedený Otakarem Stratilem. Tento výbor zajišťoval sběr zbraní, celkový pořádek v obci.
V květnu se zakládá pol. organizace - KSČ. Poté i další pol. strany - soc. dem., lidovci,
nár. socialisté.

poválečné oslavy 1945Z koncentračního tábora se nevrátil náš občan Ladislav Meštěnský z č. 15, údajně zahynul při pochodu smrti.
Vznikají nové orgány státní moci - národní výbory, které se ujímají řízení politického a společenského života. V revolučním národním výboru byli následující občané: Stratil Otakar, Chytil Oldřich, Malota Karel, Sklenařík Ferdinand, Rafaj Josef st., Hlobil Josef.
Tento výbor dává podnět ke sbírce na pomník padlých. Bylo vybráno 30 tis. korun.
Pomník v obci postavila fa Polívka. Rovněž byla provedena úprava parku v obci.
Volen nový MNV. Do čela je zvolen Josef Závrbský, místopředseda Chytil Fr. č. 64. Za dobu působení tohoto MNV byla provedena adaptace obecního domu Č. 24. Postavena hasičská zbrojnice, místní rozhlas zajištěna místnost pro MNV - Č. 4 - u Hlobilů.
Hasičská zbrojnice byla otevřena a svému účelu předána dne 2.9. 1945. Slavnostní otevření hasičské zbrojnice provedl d. p. Josef Glogar, vikář olomoucké kapituly. Velkolepý průvod dětí, mládeže v krojích a velkého počtu občanů, členů hasičských zborů z okolních obcí, šel celou dědinou ku zvonici, kde byla sloužena mše. (viz foto)

svěcení hasické stříkačky 1946Podpisy významných hostů jsou uvedeny v kronice Has. sboru Količín. Za účast a podporu poděkoval velitel sboru Frant. Chytil. MNV v roce 1946 se zasazovalo o to, aby v naší obci byla postavena škola. Byla ustavena komise pro stavbu školy. Následně byla provedena peněžitá sbírka na tuto školu. A to jak u místních občanů, tak i význačných rodáků obce Količín. Postavení školy se plánovalo v Nové ulici. Stavitelem Matuškou z Holešova byly vyhotoveny plány, začal se vozit materiál (štěrk, vápno). Zahájila se i stavba kanalizace od pozemku školy směrem do potoka a Nevřalovým domem. Měla být provedena svépomocí pod vedením Frant. Chytila a Juráška Rudolfa Č. 43. Zahájené práce byly zastaveny rozhodnutím nadřízených orgánů. V tomto roce je odhalen pomník padlým hrdinům a současně je provedeno svěcení nové hasičské stříkačky. Této slavnosti se zúčastnilo mnoho hostů, a to jak z pol. života, tak i okolních hasičských sborů. Dne 25. 8. 1946 navštívil naši obec generál Španiel, který zhodnotil chování 'občanů během osvobozovacích bojů zápisem do pamětní knihy Hasičského sboru. Fotokopie je následně uvedena.

V r. 1946 dochází k odsunu velké většiny německého obyvatelstva z pohraničí.
Následně z naší obce odchází řada občanů do pohraničí, kde nachází své nové domovy.

V r. 1947 postihlo naši republiku velké sucho se všemi neblahými dopady pro obyvatelstvo.


V boji o Rymice ve dnech 6.a 7. května 1945 stateční občané z Količína nám vydatně pomáhali při stavbě mostu přes Rusavu a zajíždění do postavení našeho dělostřelectva. Podporovali naše vojíny v boji vší možnou pomocí a přispěli též při evakuaci raněných.
Dík všem za účinnou a bratrskou pomoc.
S přáním všeho dobrého všem věrným občanům a utěšeného rozkvětu obce.

gen. O. Španiel
V Količíně dne 25. srpna 1946



V letech 1947 - 48 došlo k politické krystalizaci v celé naší zemi. Vzniká Národní fronta jako výsledek Košického vládního programu, kde dochází k rozdělení mocenských pozic ve vládě, v níž KSČ dosahuje klíčová místa. Na moci se podílely i další síly, které se hlásily k socializmu - soc. demokraté a národní socialisté, které však měly o něm jiné představy. Součástí NF, která byla výrazem antihitlerovské jednoty, byly i nesocialistické strany -lidovci a slovenští demokraté. Politickým vývojem dochází ke střetům při prosazování sovětského modelu socializmu, jehož nástupem dochází k porušení stability hodnot, na nichž byla dosud naše společnost založena. Nahrazuje se hodnotami jinými. Převzetím politické moci KSČ dochází k reformám ve všech oblastech života. Dochází k socializaci - znárodňování bank, průmyslu, živností a nakonec i zemědělství. Vznikají zemědělská družstva.

Úvod I. Kapitola II. Kapitola III. Kapitola IV. Kapitola V. Kapitola








 |  Aktuality |  Historie |  Fotogalerie |  Video-galerie |  Kalendář akcí |  Spolky |  O obci |  Količínské noviny |  RSS kanál | 

O autorovi stránek | Haa Band | HTML | CSS | W4D |  © 2004-2017 Zdeněk Horák