Obec Količín

Historie


historie

KAPITOLA TŘETÍ

(18. a 19. století)


Nesporným podnětem k pozvolným změnám v 19. stol. bylo zrušení panské svrchovanosti . roboty a nevolnictví. Nastává rozkvět různých řemesel. Významné vynálezy podněcují rozvoj průmyslové výroby - manufaktury. Tento rozvoj si vynucuje i vyšší vzdělání - rozvoj školství.

V rakouském mocnářství bylo to významné obdo1i tereziánských a josefínských reforem. R. 1740 nastupuje na habsburský trůn první žena, třiadvacetiletá Marie Terezie. Císařovna zavedla místo verbování povinné odvody a zdanila i šlechtické statky. Dosud se vybíraly daně jen z půdy poddaných. Byly prošetřovány hospodářské poměry v jednotlivých obcích v mocnářství a na základě toho byl vydán Vizitační protokol. Zavedla novou měnu, omezila samosprávu všech zemí a vládní moc soustředila do Vídně. Šlechtě odňala nejvyšší úřady, města i vrchnosti podléhaly právu a dohledu krajských hejtmanů, čímž bylo omezeno týrání poddaných. Byl proveden soupis panské i selské půdy, byla vyměřena nová daň, kterou platila již i šlechta. Podporovala rozvoj manufaktur. Na matčiných reformách pak pokračoval její syn císař Josef II. Sám procestoval celou zem a tak osobně poznal bídu a různá bezpráví na poddaném lidu. Vydal Císařský patent toleranční, čímž zrovnoprávnil všechna náboženská vyznání. Zároveň s tímto patentem vydal i patent o zrušení nevolnictví, jímž byla dána sedlákům svoboda, že se mohli dle své vůle stěhovat, ženit či vdávat a své děti dáti i na studia.

Oba tyto patenty vyšly r. 1781. Za poznamenání stojí i to, že v r. 1770 zavedlo se v císařství očíslování všech domů a bylo i sčítání lidu. V českých zemích bylo napočítáno přes 4,0 mil. obyvatel, v celé rakouské říši 21,0 mil. Praha tenkrát měla 770 tis. obyvatel. V zemi se začaly pěstovat brambory, ke kterým na počátku byla velká nedůvěra.

V této době vznikaly na obcích prvé školy, tzv. "triviální", neboli obecné. Školy byly
pod přísným dohledem kněží. Vyučovalo se jen: čtení, psaní, počítání a náboženství.
Údobí panování císařovny Marie Terezie a jejího syna Josefa II. stalo se mezníkem dalšího vývoje. Nastupuje racionalizace veškeré hospodářské sféry, odvrat od starých mýtů a neúčelných praktik. Ve všem se snaží uplatňovat střídmost a věcnost.

19. stol. se zapsalo do dějin tím, že byly zrušeny všechny povinné roboty sedláků na panské půdě a šlechtická nadvláda byla vystřídána svrchovaností státní. V obci přestali existovat "fojti" jako symbol bývalých robot. Byly zřízeny krajské a okresní berní správy. Velkým revolučním rokem těchto změn byl r. 1848. S rozvojem průmyslu se začínají rozvíjet nové skupiny společnosti - dělníci a technici. Tato skupina lidí vnášela do zajetých místních tradic nové způsoby myšlení a jednání. Ve způsobech polního hospodaření 19. stol. nepřispělo ještě žádných přímých změn. Nadále byla zvířata jedinou tažnou silou. Přírodní a technické vědy se jen pozvolna rozvíjely a své efekty přinesly až ve XX. století.

Jak již bylo uvedeno, obec Količín byla od r. 1654 součástí holešovského panství majitele Holešova, Jana hraběte Rottala. I ve století devatenáctém se obyvatelstvo živilo především polním hospodářstvím. Z této oblasti je o Količínu málo zaznamenáno. **)

Velmi pozoruhodná činnost našich předků byla v oblasti kulturně-osvětové. V záznamech je např. uvedena sbírka na školu. Památný je zápis z usnesení z veřejné schůze všech občanů ze dne 24. 3. 1889(!) v hostinci Josefa Kopce, kde bylo na programu jednání o stavbě nové školy v Količíně. Představený obce Josef Očadlík vyzývá občany a jednotlivce zvláště, kdy jim nejprve důkladně vyložil důležitost a význam tohoto záměru výboru obce a pak požádal, aby každý svým podpisem potvrdil, že přispěje jednotlivě peněžitě, dovozem staviva neb dobrovolnou prací. V usnesení se dále uvádějí podmínky plnění osobních závazků. Blíže viz v přiložené fotokopii usnesení. Tato akce našich předků zřejmě nedosáhla tolika finančních prostředků k uskutečnění jejich záměru. Z dnešního pohledu je třeba vyzvednout jejich snahu a projev jejich vysokého vědomí o nutnosti postavení takovéhoto stánku pro základní vzdělání občanů. O školství viz dále.

Stavba kříže uprostřed návsi obce, parku u zvonice. Dnes tam stojí kamenný kříž, který byl postaven r. 1888 za dřevěný kříž z r. 1861. Ten byl vyvrácen vichřicí a polámán. Sbírkou mezi občany za 253 zl. byl firmou Karla Sommra z Kroměříže postaven nový kamenný.

Tento byl vysvěcen dne 2. 9. t. r. Pro svěcení byly připraveny velké oslavy za účasti mnoha domácích i okolních hostů. Bylo přítomno osm kněží. V Rymicích toho času byl farářem d. p. Josef Šuba. Připravovaná slavnost však byla znemožněna stále trvajícím deštěm po celý den. Přikládám fotografii záznamu.

Stavba zvonice: z kolaudačního zápisu ze dne 17. 9. 1880 je potvrzena nově zbudovaná zděná zvonice. Uvádí se, že stavba (s věží) je 6 m vysoká, s čtvercovou základovou plochou 3,2 x 3,2 m, s 1,60 m hlubokými základy z kamene na vápenné maltě. Hlavní zeď má 60 cm šířku, je z pálených cihel, zdi omítnuté a zalíčené. Střecha je 4,16 m vysoká.

**) V osadě byl i svobodný dvůr. Panské dvory byly dva. Starý byl z 15. stol., nový vytvořil ze zpustlých usedlostí Jan hrabě Rottal. Oba trvaly do 18. století. Starý dvůr stával na místě, kde je dnes řada domků na Škrabalově. R. 1776 vystavěl hrabě Erdödy při novém dvoře velké ovčírny, které byly v r. 1864-65 zrušeny. Velký oheň zachvátil Količín r. 1890.
 



Čtenářsko-zábavný spolek "OMLADINA - SVORNOST"

Spolek byl povolen dne 1. 6. 1887 s názvem OMLADINA s cílem zvelebení společenského života v osadě Količín. Dle předložených a schválených stanov, v úvodu pod jménem - účel - sídla a hesla spolku se uvádí:
"S pevnou nadějí k práci za hvězdou naší spásy"

Hlavní cíl - podporovat členy ve snaze vzdělávati se ve vědomostech vůbec a v životě společenském zvláště. Dále činnost spolku rozvádí se v bodě 2:

  1. spolek odebírá poučné a zábavné knihy a časopisy
  2. pěstuje ušlechtilé přednášky a národní zpěvy
  3. schází se v neděli a ve svátek ke společné zábavě, pořádá též vycházky pro poučení a zábavu
  4. pořádá taneční zábavy, mezi nimiž dvě řádné pravidelně o masopustě a po žních
Za odznak spolku měli hedvábnou zelenou stuhu s pruhem a nápisem "Količínská Omladina. S tímto symbolem vystupovali při veřejných vystoupeních.

V r. 1908 mění své jméno na "SVORNOST". Místo stuhy si zajišťuje jako svůj symbol prapor, který se dodnes zachoval.
Z historického pohledu možno konstatovat, že naši.předkové plnili svůj program po celou dobu jeho trvání. Spolek pod novým jménem trval téměř celou první polovinu XX. století (do počátku 2. svět. války). Následně již v nových společenských podmínkách tradičně se udržoval v obci celkový zájem většiny obyvatelstva o kulturu a osvětu. Např. obecní zastupitelstvo, vzešlé z prvních voleb v r. 1919, navázalo na bývalou tradici a nově zřizuje knihovnu, která přetrvala až dodnes. Prvním knihovníkem se stává p. Jurášek Alois.

Osobně bych chtěl s pocitem úcty a obdivu. složit poklonu našim předkům, zvlášť když si přečteme základní cíle jejich programu. Ty jsou aktuální a potřebné i dnes stále stejně, jako tomu bylo před 110 lety!

Úvod I. Kapitola II. Kapitola III. Kapitola IV. Kapitola V. Kapitola








 |  Aktuality |  Historie |  Fotogalerie |  Video-galerie |  Kalendář akcí |  Spolky |  O obci |  Količínské noviny |  RSS kanál | 

O autorovi stránek | Haa Band | HTML | CSS | W4D |  © 2004-2017 Zdeněk Horák