Obec Količín

Historie


historie

Hospodářský a polit. vývoj po r. 1948 - 89 v naší obci

V r. 1951 se zakládá zemědělské družstvo, které postupně rozšiřuje výměru zemědělské půdy (vstupem jednotlivých rolníků do družstva). Za velké státní podpory se staví velkokapacitní kravíny, stáje pro chov prasat, zřizuje se Státní traktorová stanice pro okrsek a je vybavována zemědělskou technikou pro mechanizaci zemědělské výroby. Postupem doby následuje i vytváření vyšších organizačních celků zemědělských družstev. Naše družstvo se spojuje s JZD Třebětice, pak Pravčice a následně je vytvoř,ltp velký komplex s názvem "Kostelecko;' se sídlem v Kostelci u Holešova. Při organizační koncentraci dochází k celkové konsolidaci zemědělských družstev, kde se dosahuje i významných výnosů a tím i hospodářské stability. Produktivita zemědělské práce se výrazně zvýšila na hektar obdělávané půdy. Nákladovost na jednotku produkce byla poměrně vysoká (vysoká ztrátovost).

Plemenářská stanice: byla významnou organizací pro potřeby zemědělství. Měla za úkol v dostatečném předstihu vytvářet genetické a reprodukční předpoklady pro živočišnou výrobu. Základní činností plemenářské stanice bylo zabezpečení inseminace skotu při zajišťování rozvoje šlechtitelských chovů hospodářských zvířat. V tomto směru zaujímala količínská stanice v rámci celé oblasti významné postavení.

Tato stanice byla založena v r. 1950 v hospodářských budovách velkostatku bývalého panského dvora č. 25. Tyto budovy nemohla obec finančně udržovat, proto byly dány k dispozici pro zřízení plemenářské stanice. Po schválení byly následně zahájeny adaptace budov a příslušenství, nákup plemenných býků a pod. V r. 1975, za vedení stanice ing. Lub. Horáka, následně pak i Jaroslava Hrdličky, dosahuje stanice významných úspěchů a je řazena v naší republice mezi nejlepší. V nejvyšším rozvoji má 20 zaměstnanců, ustájeno má 65 býků. Byla vybudována i laboratoř na velmi dobré úrovni. Roční produkce činil - 1,2 mil. insem. dávek. Na dobrých výsledcích měl zásluhu celý kolektiv pracovníků. Pracovníci stanice měli i významný podíl při stavbě obce.

Zahradnictví v obci: je součástí zemědělství a má zde své významné místo. Svými produkty zásobuje nejen občany v obci, ale i v okolí, včetně města Holešova. Je to především sadba téměř všech druhů zeleniny, ale i hotové výpěstky. Další činností je pěstování květin. Významný je i prodej věnců a kytic jednotlivým zákazníkům i pohřebním službám pro uctění památky zesnulých.

Jedná se o zahradnictví rodiny Fuksových, která má již více jak půlstoletou tradici. Zakladatel Miloslav Fuksa s manželkou začal budovat zahradnictví koncem čtyřicátých C1et jako samostatný zahradník na malé výměře orné půdy u rodinného domku. Po válce výstavbou jedl1oho skleníku své zahradnictví rozšířil. Po následné socializaci vstupuje i on do JZD. I v nových podmínkách tento obor zaznamenává rozvoj. Staví se nové skleníky. V zahradnictví nacházelo a nachází i dnes obživu nejen rodina Fuksových, ale řada žen v obci. Po rodičích přebírá zahradnictví syn Josef Fuksa, který pak s manželkou pokračuje ve svém oboru. Po politických změnách v r. 1989 - 90 se opět osamostatňuje a se svými dětmi pokračuje v rodinné tradici.

Včelařství: Příroda - včela - člověk jedno jsou. Takto by se dalo výstižně vyjádřit vzájemnou nezastupitelnost. I v Količíně po řadu desítek let jsou včelaři, kteří zájmově chovají včely, které zajišťují nutné opylování rostlin v přírodě.

V tomto století se touto činností zabývali a zabývají občané: manželé Šebestovi, Syřenovi. Chov včel přebírají jejich zeťové (Krejčiřík J. a Šikula M.), Štěpánek R. (č. 103), Zuzaník, Adámek L. (č. 8), Kadlec M. (č. 78), Navrátil J. (č. 97), Křižka VI. (č. 19).

Myslivecké sdružení: Přírodní podmínky pro přirozený rozvoj ,polní zvěře jsou v našem i okolních katastrech příznivé. To je dobrá základna pro vytváření mysliveckých sdružení - zájmové organizace, jejichž náplní je péče o tuto zvěř s případným lovem. Jde především o zajíce, bažanty, srnčí zvěř a při přemnožení dravců a jiné škodné zvěře (lišek, divokých prasat ap.) zajišťují povinný odstřel. V příznivých obdobích prováděli i odchyt zvěře na export.

Uvedu krátké informace posledního čtvrtstoletí. V r. 1978 bylo např. vytvořeno (v rámci integračního procesu) myslivecké sdružení o rozloze 2830 ha. V tomto sdružení byly následující obce: Roštění, Rymice, Količín, Třebětice, Pravčice, Němčice, Všetuly - Holešov. Po 15 letech spolupráce v r. 1993 se rozděluje na čtyři menší myslivecká sdružení. Naše obec je součástí MS Pravčice, Količín a Němčice. Toto sdružení vykonává právo myslivosti na pozemcích o rozloze 1112 ha. Sdružení tvoří v průměru 22 - 25 členů. Záslužnou činností bylo i rozmnožování chovu polní zvěře - bažantů, koroptví, divokých kačen, zajíců. Mimo péče o zvěř zajišťují členové - myslivci výcvik loveckých psů, včetně výsadby keřů a stromků v remízkách za vesnicemi. Nechybí ani sportovní soutěže - střelba na asfaltové holuby.

Chovatelé drobného hospodářského zvířectva: Tato zájmová činnost byla především v období šedesátých a sedmdesátých let. Členové svazu chovatelů téměř každoročně organizovali zdařilé výstavy, které byly vždy dobře organizovány a hojně navštěvovány a pomohly k celkové osvětě v chovu těchto zvířat v domácích podmínkách.




Rozvoj - výstavba obce

Občané Količína téměř po celé století se vyznačovali ochotou a dobrovolnou prací na výstavbě obce. V prvním čtvrtstoletí to byla elektrifikace obce a úprava celkového vzhledu návsí, ulic a svých domovů.

Velmi významné zvelebování obce nastalo až po 2. svět. válce. Byly provedeny následující akce:

1) Výstavba zemědělských staveb byla popsána v předchozí části o rozvoji zemědělství.

otevření koupaliště 19602) Stavba koupaliště: na základě podnětu Rady MNV v Količíně ze dne 11. 7.57 vydal KNV v Gottwaldově (Zlíně), odbor vod. hospodářství z r. 31. 7. 57 pod číslem VOD/2376/57-Ja souhlas k výstavbě při dodržení technických a majetkových podmínek. Majetková podmínka se týkala odstupu pozemkových částí, na kterých se mělo vybudovat koupaliště. Došlo tehdy k dohodě o výměně pozemku mezi paní Zaoralovou s obecními pozemky, které byly za rod. domky v Nové ulici, které tito majitelé měli v nájmu. Po výměně - odkupu mezi jmenovanou a MNV došlo následně k odprodání půdy nájemníkům. S každým byla uzavřena kupní smlouva. Z nájemníků se stali majitelé půdy za svými zahradami. Stavba koupaliště byla zahájena v následném (58.) roce a ukončena v r. 1960. Viz foto.

3) Výstavba kanalizace: Na počátku šedesátých let se v obci zahájila stavba kanalizace v délce 2171 m. Byla dokončena v r. 1969.

4) Oprava a stavba vozovek v obci: v r. 1968 - 69 byl zhotoven bezprašný povrch vozovek s obrubníky. V r. 1971 po sloučení JZD Količína a Pravčic dochází ihned ke stavbě silnice s asfaltovým povrchem mezi oběma obcemi. V témže období se provádí dláždění chodníků před rodinnými domky v celé obci. Dláždění provedli p. Flora z Holešova ap. Hublík z Količína.

V r. 1982 se zahajuje jednání se zástupci MěNV Holešov a ONV Kroměříž s občany o rekonstrukci vozovky přes obec. Jde o orgány, které stavbu budou zajišťovat a financovat. Rekonstrukce je v r. 1983 zahájena. Vedle odborníků firem, jejich stavební techniky, mají svůj výrazný podíl svou prací i občané Količína, kteří odpracovali 3850 hod. Dalšími mechanizačními prostředky a aktivní pomocí věnovaly významný podíl práce i JZD a Inseminační stanice. Bylo odvedeno kvalitní a prospěšné dílo pro současnost a i budoucnost velkého významu ve prospěch všech občanů. Dochované foto záběry, které jsou uloženy v obecní kronice, nechť připomenou současné a budoucím generacím poctivou a obětavou práci svých předků.

V r. 1987 je Silniční správou zajištěna oprava asfaltovým povrchem i cesty z Količína do Rymic.

5) Stavba budovy MNV a pro Mateřskou školku. V r. 1973 je zahájena přestavba rodinného domku (od Štěpánkových) na obecní budovu pro potřeby společenského života v obci. Šlo o víceúčelovou stavbu: - umístění Mateřské školky, knihovny, společenské místnosti pro setkávání se občanů na kulturní a společenské akce apod. Na financování se podílel MěNV Holešov a ONV Kroměříž. I na této stavbě se významně svou dobrovolnou prací podíleli občané Količína. Opět bylo odpracováno několik tisíc hodin zdarma. Budova a Mateřská školka byla pro veřejnost otevřena 9. 11. 1974.

6) Výstavba prodejny - samoobsluhy - potravin a domácích potřeb: V r. 1978 dochází k zahájení stavby prodejny. Je financována MěNV Holešov v rámci Akce "Z" - se spoluúčastí občanů. Do užívání byla dána v r. 1979. Stavbu řídil Kojecký Ladislav se svým synem Vladimírem. Rovněž s velkou pomocí JZD a Inseminační stanice. Kolaudací dne 15. 11. 1979 byla budova předána s konstatováním, že veškeré práce byly provedeny kvalitně. Jednota tuto prodejnu otevřela dne 14. 12. 1979 pro potřeby občanů.

7) Postavení čtyř bytových jednotek členům JZD: JZD dne 4. 9. 1997 předává svým členům čtyři bytové jednotky, do kterých se nastěhovali: Jiří Nesvadba, Prant. Cholasta, Mir. Marek, Václav MIčák se svými rodinami. Jmenovaní na této stavbě se pracovně a finančně spolupodíleli. Touto výstavbou těchto domků po druhé straně ulice Škrabalovy se zvýšila úhlednost jmenované ulice.

8) Drobné akce pro zlepšení vzhledu obce (r. 1965 - 66)

  • rekonstrukce elektroinsta1ace na MNV (1965)
  • rekonstrukce veřejného osvětlení: byly odstraněny dřevěné sloupy a bylo instalováno
  • 40 ks osvětlovacích těles (1965)
  • provedena oprava oplocení u pomníku padlých a parčíku
  • na návsi a pak později v celé obci byly vysázeny okrasné stromky a keře, čímž se vzhled obce podstatně zlepšil
  • opravy sportovního areálu - koupaliště. Po delší dobu udržování tohoto areálu zajišťovala mládežnická organizace. Později tuto péči převzali členové Hasičského sboru. Šlo o tyto práce: čištění a dezinfekce koupaliště, postavení el. sloupů (s osvětlením), provádění nátěrů příslušenství (kabin), oplocení a ošetřování ostatního příslušenství a zařízení (1966)


9) Změna samosprávy v obci Količín: Dne 17. 3. 1973 za účasti občanů, zástupců MěNV Holešov a ONV Kroměříž byl proveden slučovací akt - připojení Količína k městu Holešov. Količín se stává místní částí města. Představitelem obce se stává Občanský výbor s číselným označením č. 18 (i jako volební okrsek).

10) Životní prostředí (1980 - 1997)
V tomto směru i někteří občané přispěli svou dobrovolnou prací k udržení potřebné zeleně k ozdravění ovzduší, pro hnízdění polní zvěře a ptactva. Byli to především členové zájmových organizací - myslivců, včelařů, kteří vysázeli několik stovek stromů a keřů v remízkách a volných plochách za vesnicí. Nejvýznamnější akcí bylo vysázení cca 400 stromů a keřů v prostorách Hliníku, který navazuje na rymickou vápenku, kde bylo také vysázeno 1350 ks stromů a keřů. Tuto výsadbu financoval Odbor životního prostředí OkÚ Kroměříž, vysadila fa Zahrada Olomouc s tříletou údržbou. Po vzrostení obou lokalit vznikne biokoridor se svými ekologickými funkcemi - tvorba zdravého ovzduší, ochrana proti větrné erozi půdy, ochrana polní zvěře a ptactva (pro populační rozvoj), což bude významné pro obě obce.



Společenský a hospodářský vývoj v obci po r. 1989 - 90 (97)

Na sklonku r. 1989 dochází v tehdejší Československé republice k význačným politickým změnám. Přechází se k pluralitní demokracii a k tržnímu hospodářství. Rozpadá se republika na Českou a Slovenskou republiku. Dochází k transformaci hospodářství, majetkoprávních vztahů i sociální diferenciaci vznikem politických stran a pol. hnutí. Tyto změny se nevyhnuly ani obci Količín. Při těchto změnách se u většiny občanů neztrácí zájem o rozvoj obce. Toto je opět v péči členů výboru Občanského aktivu a také nejaktivnější organizace v obci - členů hasičského sboru.

Transformace Zemědělského družstva - restituce
Cílem restitucí v zemědělství byla náprava majetkových křivd, způsobených násilnou kolektivizací v padesátých letech a transformace zemědělského družstva, založené na novém uspořádání majetkových vztahů.

Nové zemědělské družstvo Pravčice - Količín vydalo majetkové podíly včetně půdy všem těm, kteří o toto navrácení požádali. Někteří restituenti odešli z družstva a začali hospodařit samostatně jako soukromí zemědělci.

Přes finanční náklady na restituce a jejího vlivu na hospodaření družstva dosahovalo nadále slušných hospodářských výsledků a zajišťovalo si svůj další rozvoj, a to dalšími aktivitami, především obchodními. Staví pekárnu v Količíně, jatky v Pravčicích, kupuje prodejnu potravin v Količíně a Holešově apod. Daří se mu zajišťovat servisní a opravárenskou činnost v oblasti zemědělské techniky, včetně obnovy vlastníll0, technicky vyspělého strojového parku - výkonných strojů.

Ze života obce v nových podmínkách: Výbor Občanského aktivu, který byl obměňován změnami voleb, zajišťuje nadále celkový společenský život v obci. Stanovil si opět program obnovy obce, který zahrnuje udržování a zlepšování celkového vzhledu obce, životního prostředí a zajišťování významných investičních akcí. Byly to:

  • Plynofikace: byla financována MěÚ Holešov a byla provedena všemi firmami bez závad. Až na několik jedinců je celá obec plynofikovaná se všemi kladnými přednostmi pro život občanů a jejich celkové spokojenosti.
  • Postavení trafostanice - omezilo se kolísání napětí v el. síti a dnes je celkový bezporuchový provoz.
  • Fa Telecom - Elektra Zlín financuje napojení Količína na telefonní soustavu v republice. Koncem minulého roku byly položeny tel. kabely s vyvedením ke každému domu. Připojení telefonu si zajistí každý občan sám na vlastní náklady.
  • V červenci 1997 postihly naši republiku, především Moravu, velké záplavy, které způsobily velkému nmožství občanů hospodářské ztráty na majetku (domech, polích i továrnách). Obec Količín tyto záplavy zasáhly okrajově.



Školství: Přestože obec Količín byla v r. l655 přifařena a přiškolena do obce Rymice, učinili občané Količína dva pokusy o postavení si vlastní školy v obci.

První pokus byl v r. 1889 a druhý v r. 1946 i se započatými sbírkami. Oba pokusy (zřejmě z nedostatku peněz) skončily neúspěšně.

Děti z Količína chodily do školy v Rymicích. První zmínka o škole a učitelích v Rymicích pochází z r. 1789, kdy zde učil Bernard Servánek. Vletech 1798 - 1819 tu působil Kryšpín Zona, po něm v letech 1830 až 1850 František Živný a v letech 1860 1893. Jan Hlaváček.

Škola stála u kostela na místě dnešní prodejny Jednota. V r. 1820 při požáru vyhořela a celých 10 let se vyučovalo po staveních. Teprve v r. 1830 byla na tomto místě postavena nová školní budova, která pak svém_čelu sloužila více než 60 let, až do r.1893. V té době zde učil a zároveň školu spravoval Konstantin Šnejdrla. Škola byla již nevyhovující pro potřeby školní výuky. Proto se radní obou obcí (Količína a Rymic) dohodli na společné výstavbě nové školy v Rymicích. Byla ustavena Místní školní rada, složená ze zástupců obou obcí. Tato rada vedla i jednání se staviteli. První stavitel Josef Drahoš z Holešova z důvodu vysoké nabídky na stavbu nevyhověl. Nová firma z Olomouce. Stavitelé Kabeláč a Wittner předložila vhodnější nabídku, která je následně akceptována. Stavba školy je ukončena zajeden rok - v r. 1893. Dne 28.10. se začalo ve dvou třídách vyučovat. V lednu následujícího roku se již vyučuje ve třech třídách. Prvními učiteli se stávají. správce (řídící) . Konstantin Šnejdrle, Frant. Grňa a Jan Janečka.

Dne 20.12. 1893 konala se za účasti Fr. Eiechelbergra - zástupce velkostatku, předsedy Místní školní rady Josefa Kukly a členů této rady Josefa Očadlíka, Josefa Doležala, Josefa Šuby a stavitele Wittnera přejímka nové školní budovy. Celkový náklad na stavbu školy činil 20.664 zl. 36 krejcarů. Za necelý rok byla postavena na tehdejší dobu opravdu moderní a pěkná škola, svou rozlohou tříd, světlostí a účelností sloužící svému poslání až k dnešnímu dni. Během těchto let z ní vyšly stovky žáků, a to jak z Rymic, tak i z Količína. Celé generace dětí zde nabývaly první vědomosti. Za tuto dobu se zde vystřídalo několik desítek učitelů a učitelek.

Tímto zkráceným zapsáním,historie stoleté rymické školy nebylo možné zachytit úplnou a bohatou historii školy. Zájemce odkazuji na školní a obecní kroniku v Rymicích.

Količínským občanům by uvedená informace měla oživit jejich vzpomínky na jejich učitele, na to, co jim dali do života a tak, s odstupem času, vzdali jim úctu a vzpomínku.

  • Mateřská škola: Od prázdninových útulků až po vybudování MŠ v r. 1974 byla založena celodenní dlouholetá-bohatá tradice výchovy předškolních dětí. Škola byla a je vedena zkušenými učitelkami. Celá činnost od zahájení je stručně, úhledně a věcně popsána v kronice MŠ. Vedle výchovné práce s dětmi se zúčastňuje kulturně - společenského života v obci. Jsou to různá veřejná vystoupení, besídky, tance, recitace a různé hry jsou vždy občany s velkou oblibou přijímány. Děje se tak na setkáních důchodců v obci, či různých výročích. Na velmi dobré úrovni je spolupráce vedení školky s rodiči, vedení obce a s občany. Takováto činnost vytvořila významnou tradici v obci, která je výsledkem dobré, dlouholeté pedagogické práce ředitelek školky: paní Evy Mariánkové, v začátcích to byla paní Věra Bartíková.


Kultura a osvěta: K všeobecnému uspokojení mohu opět napsat kladné vyjádření o celkovém zájmu občanů a vedení obce o této činnosti. V duchu tradic z minulého století (viz čtenářsko - zábavný spolek Omladina a Svornost) přetrvává celkový zájem občanů být spoluúčasten, kulturně a společensky se vyžívat.

  • Jako příklad lze uvést knihovnu, která se udržuje dodnes. Od založení po první svět. válce je se střídavými úspěchy a zájmy občanů v provozu. V posledních dvou letech je zapsáno 38 - 40 čtenářů s počtem vypůjčených knih 680 ks třem stům čtenářů. Poslední čtvrtstoletí, vlivem televize a videa_ poklesl celkem zájem o knihy. Druhý důvod je, že většina milovníků knih si je kupuje sama a zakládá si vlastní knihovny. Na celkové dobré úrovni knihovny má zásluhu řada knihovníků, jejichž práce byla několikrát oceněna.
  • V obci byla i dlouholetá divadelní tradice, amatérské domácí soubory hrály různá představení. V posledních letech tato aktivita ustala.
  • Osvětové besedy, zájmové organizace zajišťovaly a zajišťují různé přednášky, zájezdy po kulturních památkách v naší republice ap. Nezapomíná se ani na uctění památky padlých vojáků, hodových slavností, tanečních zábava vzpomínkových akcí pro různá výročí.
  • Několik desetiletí se zajišťovalo promítání obecního kina, oč se vzorně a obětavě staral Stratil Dětmar.

Kulturní a společenský život je i v naší obci citelně poznamenán televizí, která – velmi ovlivňuje a i nahrazuje dřívější formu sdružování občanů ke společensko-kulturní zábavě či profesním zájmu. Přes tyto tendence probíhají společenská setkání u důchodců, mladých na diskozábavách, jednotlivci využívají autobusových zájezdů na divadelní představení do Brna, Zlína, Holešova.

Organizovanou sportovní činnost mají zatím stolní tenisté, kteří si v soutěži dobře vedou. Několik mladých z Količína hostuje ve fotbalovém klubu Sokol Rymice.

Malá statistika o počtu obyvatel v obci za posledních 10 let:

1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997
377 366 370 364 370 364 365 374 371 370


Historický pohled na vývoj jména obce Količín:

1. Ves 4,5 km západně od Holešova
2. 1348 de Koliczyn, ZDO I, 24; 1397 municionem Kolyczyn, ZDO VI, 654; 1406 ad bona Kolyczin, KP I, 146; 1437 in Coliczin, ZDO X, 66; 1438 lidem coliczinskim, PO III, 56; 1446 z Kolyczyna, PO III, 85; 1508 na vsi Koliczinie, ZDa XVII, 11; 1512 u vsi svej Koliczina, PO IX, 50; 1523 z Koliczina, PO XII, 105; 1526 na Koliczinie, PO XIII, 35; 1571 na Kolyczynie, po XXVIII, 40; 1577 u fojta koliczynskeho, PO XXIX, 190; 1587 na Koliczinie, PO XXV, 85; 1633 Kolicein (!); 1672 Koliczin, Děkan. matr. ho1ešovská; 1675 Kolyczin; 1718 Kolitschin; 1846 Kolitschin, Količjn; 1872 Koliczin, Količín.
3. P. Ho1ešov (pův. zvláštní statek). V 14. - 16. stol. tvrz. 1654 vytvořen nový dominik. dvůr. Čes.
4. Količén do Količéna, za Količénem, Količák, kolické.
5. MJ: přiv1ast. příp. - ín k OJ Kolicě, to hypokor. podoba ke složenému OJ Kolimír, v němž koli - "kláti, hacken"; srov. OJ Dalicě v MJ Da1ečín, Milicě v MJ Miličín. ČV 84 ("srov. i něm. Kolo; kmen kol -", s tím však naše jm. nesouvisí); Svoboda StčOJ 8l.
6. Panský dvůr, V cukrovaru, část vsi Škraba1ov _áva1 tu pův. dominikální dvůr).

Mezi katastrálními územími, která vytvářejí současný územní celek Holešova, zaujímá katastr Količín svou velikostí 6. příčku. Jeho rozloha je 418 ha. První písemný doklad o Količíně je z r. 1348 (Koliczyn). Podobně jako Všetuly a Bořenovice i název Količín se vyskytuje pouze jedenkrát na území našeho státu.

Katastrální území Količín lze silnicí rozdělit na dvě části. Jedná se o státní silnici III: třídy č; 4907, která vyúsťuje ze státní silnice II. tř. Č. 432 mezi Všetulemi a Třeběticemi a po průběhu količínským územím ústí v Rymicích do státní silnice II. tř. Č. 490.

V osmdesátých letech byla Zemědělským družstvem vybudovaná silnice spojující Količín s Pravčicemi. Je to silnice s asfaltovým povrchem.

Jinak celý katastr je tvořen pouze polními cestami.

Západní část količínského katastru tvoří tratě Klíny, Klínky, Kráčiny, Křtěnec, Lopata, Bařina, Trávník, Nad Hliničí, Hénice, Oujezd, Chmelín, Oplety, Kopanina a Poddubí. Jméno Chmelín svádí k názoru, že v Količíně mohly být kdysi chmelnice. Tento názor potvrzuje i kronika učitele Eduarda Pecka, která uvádí, že v 16. století, v době velkého rozkvětu obce, byl v Količíně kromě tvrze a jiných objektů také pivovar. Obojí nakonec potvrzuje profesor Kvasnička, jehož kronika uvádí, že v obci byl pivovar s chmelnicí. Zmiňuje se o nich doklad z r. 1575 (vklad do zemských desek). Pojmenování Oplety zřejmě upozorňuje na dávný primitivní způsob regulace nedaleko protékající říčky Rusavy, kdy v březích zaražené kůly se proplétaly větvemi. Kdysi převážně polnítrať Oplety má dnes asi z poloviny charakter zastavěného území. V trati Kopanina se nachází zahradnictví p. Fuksy a v trati Poddubí u silnice a u levého břehu Rusavy je količínská farma, poměrně bohatá na trvalé zemědělské objekty.

Východní část katastrálního území Količín tvoří tratě, které jsou označeny pomístními jmény Bezděk, Záhumenky, Pod Hájí,U Fuksových, Za Plotem, Janečková, Dvůr, Zádvorky, Za Dvorem, Lískovec I, Lískovec II, Dlouhé louky, Před Rusavou, Šponarka a Rybm1c.
V trati Bezděk u silnice do Rymic se nachází hřiště a pěkné koupaliště, které je současně protipožární nádrží. Bylo dokončeno v r. 1962 a spolu s tanečním parketem a objektem pro hudebníky a pro občerstvení představuje víceúčelové zařízení v přírodě. Kronikář Eduard Pecka uvádí, že v této trati býval kdysi rybník. Název trati je připomínán již v r. 1749 (podobně jsou v tomto roce připomínány názvy Bařina, Trávník a Křtěnec). Název Dvůr připomíná bývalý panský dvůr, v minulosti majetek holešovské vrchnosti. Řadu let v nedávné době zde byla plemenářská stanice.

Tratě u Fuksových a Janečková vyplňují prostor mezi silnicí a Dvorem. Tyto lokality jsou tvořeny rodinnými domky se dvory a domovními zahradami. Obě tratě jsou tedy součástí zastavěného území obce. Jméno u Fuksových je pro Količín příznačné. Příjmení Fuksa je totiž nejrozšířenějším jménem v Količíně. Příslušníci celkem 12 rodin (z devíti domů) v obci mají ve svých osobních dokladech zaznamenáno toto jméno.

Ve východní části trati Rybník (Rybníčky) za cukrovarem a při levém břehu Rusavy mají Vodovody a kanalizace Kroměříž čistící stanici. Obě jména této tratě prozrazují, že zde kdysi byly rybníky. P. Kvasnička uvádí, že již r. 1543 měly svá jména: Nový rybm1c a Třtinec. U prvního z těchto rybníků (možná i u druhého) nelze vyloučit možnost, že se již nacházel v katastru uebětice, neboť sousední navazující trať v třebětickém území, vklíněná do količínského katastru, má shodné jméno: Rybník.

Količínské pomístní názvosloví zvětšují ještě dva vodní toky, které protékají tímto katastrem. Je to říčka Rusava a Rymický potok.

Říčka Rusava pramení v katastru obce téhož jména na severním svahu Pardusu a západním svahu Klapinoda. Protéká Holešovem, ve vzdálenosti 100 m míjí obec Količín i Pravčice a v jižním prostoru katastru Hulín ústí Rusava do Moravy. R. 1880 rozvodněná Rusava způsobila velkou škodu na polích. Uvádí se částka v tehdejší měně 3.796 zlatých. Tato říčka v létě téměř vysychala, v době dešťů se měnila v prudkou bystřinu. V roce 1911 byla z části regulovaná. V r. 1901 bylo provedeno odvodnění a scelení pozemků. Rymický potok pramení v severní části tučapského katastru. Po průtoku tímto katastrem a obcí protéká dále Rymicemi, katastrem Količína, v Pravčicích se tento vodní tok spojuje s potokem Roštěnka, a spolu s ním ústí do Rusavy.

V trati Na hrázkách byl kdysi také rybník, jehož pojmenování Podújedný rybník je opět připomínáno v r. 1534. Spolu s dávným rybníkem v trati Bezděk se tedy mohlo jednat o dvojici nádrží vpravo od silnice Količín-Rymice.




DOSLOV


Pro krátkost času a ne vždy dostatečného počtu podkladů jsem alespoň touto publikací chtěl zachytit část bohaté historie naší obce.

Zkušenost z jejího napsání mne vede k výzvě, aby se našel pokračovatel v psaní kroniky a aby občané shromažďovali historicky cenné předměty, písemnosti a doklady, které mohou být zdrojem k uchování památky pro následné generace.

Chci také poděkovat touto cestou ochotným jedincům v naší obci (např. panu Cholastovi aj.) za poskytnutí písemných podkladů a fotografií. Dále to byly pracovnice Okresního archivu v Kroměříži - paní PhDr. Zezulová, paní H. Foukalová - které pomohly a poradily. Za všechny ochotné pracovníky MěÚ Holešov, jejich podporu a ochotu bych chtěl poděkovat vedoucí odboru paní Šalerové.

Josef Navrátil


Úvod I. Kapitola II. Kapitola III. Kapitola IV. Kapitola V. Kapitola








 |  Aktuality |  Historie |  Fotogalerie |  Video-galerie |  Kalendář akcí |  Spolky |  O obci |  Količínské noviny |  RSS kanál | 

O autorovi stránek | Haa Band | HTML | CSS | W4D |  © 2004-2017 Zdeněk Horák