V r. 1951 se zakládá zemědělské družstvo, které postupně rozšiřuje výměru
zemědělské půdy (vstupem jednotlivých rolníků do družstva). Za velké státní
podpory se staví velkokapacitní kravíny, stáje pro chov prasat, zřizuje se
Státní traktorová stanice pro okrsek a je vybavována zemědělskou technikou pro
mechanizaci zemědělské výroby. Postupem doby následuje i vytváření vyšších
organizačních celků zemědělských družstev. Naše družstvo se spojuje s JZD
Třebětice, pak Pravčice a následně je vytvoř,ltp velký komplex s názvem
"Kostelecko;' se sídlem v Kostelci u Holešova. Při organizační koncentraci
dochází k celkové konsolidaci zemědělských družstev, kde se dosahuje i
významných výnosů a tím i hospodářské stability. Produktivita zemědělské práce
se výrazně zvýšila na hektar obdělávané půdy. Nákladovost na jednotku produkce
byla poměrně vysoká (vysoká ztrátovost).
Plemenářská stanice: byla významnou organizací pro potřeby zemědělství. Měla za
úkol v dostatečném předstihu vytvářet genetické a reprodukční předpoklady pro
živočišnou výrobu. Základní činností plemenářské stanice bylo zabezpečení
inseminace skotu při zajišťování rozvoje šlechtitelských chovů hospodářských
zvířat. V tomto směru zaujímala količínská stanice v rámci celé oblasti významné
postavení.
Tato stanice byla založena v r. 1950 v hospodářských budovách velkostatku
bývalého panského dvora č. 25. Tyto budovy nemohla obec finančně udržovat, proto
byly dány k dispozici pro zřízení plemenářské stanice. Po schválení byly
následně zahájeny adaptace budov a příslušenství, nákup plemenných býků a pod. V
r. 1975, za vedení stanice ing. Lub. Horáka, následně pak i Jaroslava Hrdličky,
dosahuje stanice významných úspěchů a je řazena v naší republice mezi nejlepší.
V nejvyšším rozvoji má 20 zaměstnanců, ustájeno má 65 býků. Byla vybudována i
laboratoř na velmi dobré úrovni. Roční produkce činil - 1,2 mil. insem. dávek.
Na dobrých výsledcích měl zásluhu celý kolektiv pracovníků. Pracovníci stanice
měli i významný podíl při stavbě obce.
Zahradnictví v obci: je součástí zemědělství a má zde své významné místo. Svými
produkty zásobuje nejen občany v obci, ale i v okolí, včetně města Holešova. Je
to především sadba téměř všech druhů zeleniny, ale i hotové výpěstky. Další
činností je pěstování květin. Významný je i prodej věnců a kytic jednotlivým
zákazníkům i pohřebním službám pro uctění památky zesnulých.
Jedná se o zahradnictví rodiny Fuksových, která má již více jak půlstoletou
tradici. Zakladatel Miloslav Fuksa s manželkou začal budovat zahradnictví koncem
čtyřicátých C1et jako samostatný zahradník na malé výměře orné půdy u rodinného
domku. Po válce výstavbou jedl1oho skleníku své zahradnictví rozšířil. Po
následné socializaci vstupuje i on do JZD. I v nových podmínkách tento obor
zaznamenává rozvoj. Staví se nové skleníky. V zahradnictví nacházelo a nachází i
dnes obživu nejen rodina Fuksových, ale řada žen v obci. Po rodičích přebírá
zahradnictví syn Josef Fuksa, který pak s manželkou pokračuje ve svém oboru. Po
politických změnách v r. 1989 - 90 se opět osamostatňuje a se svými dětmi
pokračuje v rodinné tradici.
Včelařství: Příroda - včela - člověk jedno jsou. Takto by se dalo výstižně
vyjádřit vzájemnou nezastupitelnost. I v Količíně po řadu desítek let jsou
včelaři, kteří zájmově chovají včely, které zajišťují nutné opylování rostlin v
přírodě.
V tomto století se touto činností zabývali a zabývají občané: manželé Šebestovi,
Syřenovi. Chov včel přebírají jejich zeťové (Krejčiřík J. a Šikula M.), Štěpánek
R. (č. 103), Zuzaník, Adámek L. (č. 8), Kadlec M. (č. 78), Navrátil J. (č. 97),
Křižka VI. (č. 19).
Myslivecké sdružení: Přírodní podmínky pro přirozený rozvoj ,polní zvěře jsou v
našem i okolních katastrech příznivé. To je dobrá základna pro vytváření
mysliveckých sdružení - zájmové organizace, jejichž náplní je péče o tuto zvěř s
případným lovem. Jde především o zajíce, bažanty, srnčí zvěř a při přemnožení
dravců a jiné škodné zvěře (lišek, divokých prasat ap.) zajišťují povinný
odstřel. V příznivých obdobích prováděli i odchyt zvěře na export.
Uvedu krátké informace posledního čtvrtstoletí. V r. 1978 bylo např. vytvořeno
(v rámci integračního procesu) myslivecké sdružení o rozloze 2830 ha. V tomto
sdružení byly následující obce: Roštění, Rymice, Količín, Třebětice, Pravčice,
Němčice, Všetuly - Holešov. Po 15 letech spolupráce v r. 1993 se rozděluje na
čtyři menší myslivecká sdružení. Naše obec je součástí MS Pravčice, Količín a
Němčice. Toto sdružení vykonává právo myslivosti na pozemcích o rozloze 1112 ha.
Sdružení tvoří v průměru 22 - 25 členů. Záslužnou činností bylo i rozmnožování
chovu polní zvěře - bažantů, koroptví, divokých kačen, zajíců. Mimo péče o zvěř
zajišťují členové - myslivci výcvik loveckých psů, včetně výsadby keřů a stromků
v remízkách za vesnicemi. Nechybí ani sportovní soutěže - střelba na asfaltové
holuby.
Chovatelé drobného hospodářského zvířectva: Tato zájmová činnost byla především
v období šedesátých a sedmdesátých let. Členové svazu chovatelů téměř každoročně
organizovali zdařilé výstavy, které byly vždy dobře organizovány a hojně
navštěvovány a pomohly k celkové osvětě v chovu těchto zvířat v domácích
podmínkách.
Občané Količína téměř po celé století se vyznačovali ochotou a dobrovolnou prací
na výstavbě obce. V prvním čtvrtstoletí to byla elektrifikace obce a úprava
celkového vzhledu návsí, ulic a svých domovů.
Velmi významné zvelebování obce nastalo až po 2. svět. válce. Byly provedeny
následující akce:
1) Výstavba zemědělských staveb byla popsána v předchozí části o rozvoji
zemědělství.
2) Stavba koupaliště: na základě podnětu Rady MNV v Količíně ze dne 11. 7.57
vydal KNV v Gottwaldově (Zlíně), odbor vod. hospodářství z r. 31. 7. 57 pod
číslem VOD/2376/57-Ja souhlas k výstavbě při dodržení technických a majetkových
podmínek. Majetková podmínka se týkala odstupu pozemkových částí, na kterých se
mělo vybudovat koupaliště. Došlo tehdy k dohodě o výměně pozemku mezi paní
Zaoralovou s obecními pozemky, které byly za rod. domky v Nové ulici, které tito
majitelé měli v nájmu. Po výměně - odkupu mezi jmenovanou a MNV došlo následně k
odprodání půdy nájemníkům. S každým byla uzavřena kupní smlouva. Z nájemníků se
stali majitelé půdy za svými zahradami. Stavba koupaliště byla zahájena v
následném (58.) roce a ukončena v r. 1960. Viz foto.
3) Výstavba kanalizace: Na počátku šedesátých let se v obci zahájila stavba
kanalizace v délce 2171 m. Byla dokončena v r. 1969.
4) Oprava a stavba vozovek v obci: v r. 1968 - 69 byl zhotoven bezprašný povrch
vozovek s obrubníky. V r. 1971 po sloučení JZD Količína a Pravčic dochází ihned
ke stavbě silnice s asfaltovým povrchem mezi oběma obcemi. V témže období se
provádí dláždění chodníků před rodinnými domky v celé obci. Dláždění provedli p.
Flora z Holešova ap. Hublík z Količína.
V r. 1982 se zahajuje jednání se zástupci MěNV Holešov a ONV Kroměříž s občany o
rekonstrukci vozovky přes obec. Jde o orgány, které stavbu budou zajišťovat a
financovat. Rekonstrukce je v r. 1983 zahájena. Vedle odborníků firem, jejich
stavební techniky, mají svůj výrazný podíl svou prací i občané Količína, kteří
odpracovali 3850 hod. Dalšími mechanizačními prostředky a aktivní pomocí
věnovaly významný podíl práce i JZD a Inseminační stanice. Bylo odvedeno
kvalitní a prospěšné dílo pro současnost a i budoucnost velkého významu ve
prospěch všech občanů. Dochované foto záběry, které jsou uloženy v obecní
kronice, nechť připomenou současné a budoucím generacím poctivou a obětavou
práci svých předků.
V r. 1987 je Silniční správou zajištěna oprava asfaltovým povrchem i cesty z
Količína do Rymic.
5) Stavba budovy MNV a pro Mateřskou školku. V r. 1973 je zahájena přestavba
rodinného domku (od Štěpánkových) na obecní budovu pro potřeby společenského
života v obci. Šlo o víceúčelovou stavbu: - umístění Mateřské školky, knihovny,
společenské místnosti pro setkávání se občanů na kulturní a společenské akce
apod. Na financování se podílel MěNV Holešov a ONV Kroměříž. I na této stavbě se
významně svou dobrovolnou prací podíleli občané Količína. Opět bylo odpracováno
několik tisíc hodin zdarma. Budova a Mateřská školka byla pro veřejnost otevřena
9. 11. 1974.
6) Výstavba prodejny - samoobsluhy - potravin a domácích potřeb: V r. 1978
dochází k zahájení stavby prodejny. Je financována MěNV Holešov v rámci Akce "Z"
- se spoluúčastí občanů. Do užívání byla dána v r. 1979. Stavbu řídil Kojecký
Ladislav se svým synem Vladimírem. Rovněž s velkou pomocí JZD a Inseminační
stanice. Kolaudací dne 15. 11. 1979 byla budova předána s konstatováním, že
veškeré práce byly provedeny kvalitně. Jednota tuto prodejnu otevřela dne 14.
12. 1979 pro potřeby občanů.
7) Postavení čtyř bytových jednotek členům JZD: JZD dne 4. 9. 1997 předává svým
členům čtyři bytové jednotky, do kterých se nastěhovali: Jiří Nesvadba, Prant.
Cholasta, Mir. Marek, Václav MIčák se svými rodinami. Jmenovaní na této stavbě
se pracovně a finančně spolupodíleli. Touto výstavbou těchto domků po druhé
straně ulice Škrabalovy se zvýšila úhlednost jmenované ulice.
8) Drobné akce pro zlepšení vzhledu obce (r. 1965 - 66)
Na sklonku r. 1989 dochází v tehdejší Československé republice k význačným
politickým změnám. Přechází se k pluralitní demokracii a k tržnímu hospodářství.
Rozpadá se republika na Českou a Slovenskou republiku. Dochází k transformaci
hospodářství, majetkoprávních vztahů i sociální diferenciaci vznikem politických
stran a pol. hnutí. Tyto změny se nevyhnuly ani obci Količín. Při těchto změnách
se u většiny občanů neztrácí zájem o rozvoj obce. Toto je opět v péči členů
výboru Občanského aktivu a také nejaktivnější organizace v obci - členů
hasičského sboru.
Transformace Zemědělského družstva - restituce
Cílem restitucí v zemědělství byla náprava majetkových křivd, způsobených
násilnou kolektivizací v padesátých letech a transformace zemědělského družstva,
založené na novém uspořádání majetkových vztahů.
Nové zemědělské družstvo Pravčice - Količín vydalo majetkové podíly včetně půdy
všem těm, kteří o toto navrácení požádali. Někteří restituenti odešli z družstva
a začali hospodařit samostatně jako soukromí zemědělci.
Přes finanční náklady na restituce a jejího vlivu na hospodaření družstva
dosahovalo nadále slušných hospodářských výsledků a zajišťovalo si svůj další
rozvoj, a to dalšími aktivitami, především obchodními. Staví pekárnu v Količíně,
jatky v Pravčicích, kupuje prodejnu potravin v Količíně a Holešově apod. Daří se
mu zajišťovat servisní a opravárenskou činnost v oblasti zemědělské techniky,
včetně obnovy vlastníll0, technicky vyspělého strojového parku - výkonných
strojů.
Ze života obce v nových podmínkách: Výbor Občanského aktivu, který byl obměňován
změnami voleb, zajišťuje nadále celkový společenský život v obci. Stanovil si
opět program obnovy obce, který zahrnuje udržování a zlepšování celkového
vzhledu obce, životního prostředí a zajišťování významných investičních akcí.
Byly to:
Školství: Přestože obec Količín byla v r. l655 přifařena a přiškolena do obce Rymice, učinili občané Količína dva pokusy o postavení si vlastní školy v obci.
První pokus byl v r. 1889 a druhý v r. 1946 i se započatými sbírkami. Oba pokusy
(zřejmě z nedostatku peněz) skončily neúspěšně.
Děti z Količína chodily do školy v Rymicích. První zmínka o škole a učitelích v
Rymicích pochází z r. 1789, kdy zde učil Bernard Servánek. Vletech 1798 - 1819
tu působil Kryšpín Zona, po něm v letech 1830 až 1850 František Živný a v letech
1860 1893. Jan Hlaváček.
Škola stála u kostela na místě dnešní prodejny Jednota. V r. 1820 při požáru
vyhořela a celých 10 let se vyučovalo po staveních. Teprve v r. 1830 byla na
tomto místě postavena nová školní budova, která pak svém_čelu sloužila více než
60 let, až do r.1893. V té době zde učil a zároveň školu spravoval Konstantin
Šnejdrla. Škola byla již nevyhovující pro potřeby školní výuky. Proto se radní
obou obcí (Količína a Rymic) dohodli na společné výstavbě nové školy v Rymicích.
Byla ustavena Místní školní rada, složená ze zástupců obou obcí. Tato rada vedla
i jednání se staviteli. První stavitel Josef Drahoš z Holešova z důvodu vysoké
nabídky na stavbu nevyhověl. Nová firma z Olomouce. Stavitelé Kabeláč a Wittner
předložila vhodnější nabídku, která je následně akceptována. Stavba školy je
ukončena zajeden rok - v r. 1893. Dne 28.10. se začalo ve dvou třídách vyučovat.
V lednu následujícího roku se již vyučuje ve třech třídách. Prvními učiteli se
stávají. správce (řídící) . Konstantin Šnejdrle, Frant. Grňa a Jan Janečka.
Dne 20.12. 1893 konala se za účasti Fr. Eiechelbergra - zástupce velkostatku,
předsedy Místní školní rady Josefa Kukly a členů této rady Josefa Očadlíka,
Josefa Doležala, Josefa Šuby a stavitele Wittnera přejímka nové školní budovy.
Celkový náklad na stavbu školy činil 20.664 zl. 36 krejcarů. Za necelý rok byla
postavena na tehdejší dobu opravdu moderní a pěkná škola, svou rozlohou tříd,
světlostí a účelností sloužící svému poslání až k dnešnímu dni. Během těchto let
z ní vyšly stovky žáků, a to jak z Rymic, tak i z Količína. Celé generace dětí
zde nabývaly první vědomosti. Za tuto dobu se zde vystřídalo několik desítek
učitelů a učitelek.
Tímto zkráceným zapsáním,historie stoleté rymické školy nebylo možné zachytit
úplnou a bohatou historii školy. Zájemce odkazuji na školní a obecní kroniku v
Rymicích.
Količínským občanům by uvedená informace měla oživit jejich vzpomínky na jejich
učitele, na to, co jim dali do života a tak, s odstupem času, vzdali jim úctu a
vzpomínku.
Kultura a osvěta: K všeobecnému uspokojení mohu opět napsat kladné vyjádření o
celkovém zájmu občanů a vedení obce o této činnosti. V duchu tradic z minulého
století (viz čtenářsko - zábavný spolek Omladina a Svornost) přetrvává celkový
zájem občanů být spoluúčasten, kulturně a společensky se vyžívat.
Kulturní a společenský život je i v naší obci citelně poznamenán televizí, která
– velmi ovlivňuje a i nahrazuje dřívější formu sdružování občanů ke
společensko-kulturní zábavě či profesním zájmu. Přes tyto tendence probíhají
společenská setkání u důchodců, mladých na diskozábavách, jednotlivci využívají
autobusových zájezdů na divadelní představení do Brna, Zlína, Holešova.
Organizovanou sportovní činnost mají zatím stolní tenisté, kteří si v soutěži
dobře vedou. Několik mladých z Količína hostuje ve fotbalovém klubu Sokol Rymice.
Malá statistika o počtu obyvatel v obci za posledních 10 let:
| 1988 | 1989 | 1990 | 1991 | 1992 | 1993 | 1994 | 1995 | 1996 | 1997 |
| 377 | 366 | 370 | 364 | 370 | 364 | 365 | 374 | 371 | 370 |
1. Ves 4,5 km západně od Holešova
2. 1348 de Koliczyn, ZDO I, 24; 1397 municionem Kolyczyn, ZDO VI, 654; 1406 ad
bona Kolyczin, KP I, 146; 1437 in Coliczin, ZDO X, 66; 1438 lidem coliczinskim,
PO III, 56; 1446 z Kolyczyna, PO III, 85; 1508 na vsi Koliczinie, ZDa XVII, 11;
1512 u vsi svej Koliczina, PO IX, 50; 1523 z Koliczina, PO XII, 105; 1526 na
Koliczinie, PO XIII, 35; 1571 na Kolyczynie, po XXVIII, 40; 1577 u fojta
koliczynskeho, PO XXIX, 190; 1587 na Koliczinie, PO XXV, 85; 1633 Kolicein (!);
1672 Koliczin, Děkan. matr. ho1ešovská; 1675 Kolyczin; 1718 Kolitschin; 1846
Kolitschin, Količjn; 1872 Koliczin, Količín.
3. P. Ho1ešov (pův. zvláštní statek). V 14. - 16. stol. tvrz. 1654 vytvořen nový
dominik. dvůr. Čes.
4. Količén do Količéna, za Količénem, Količák, kolické.
5. MJ: přiv1ast. příp. - ín k OJ Kolicě, to hypokor. podoba ke složenému OJ
Kolimír, v němž koli - "kláti, hacken"; srov. OJ Dalicě v MJ Da1ečín, Milicě v
MJ Miličín. ČV 84 ("srov. i něm. Kolo; kmen kol -", s tím však naše jm.
nesouvisí); Svoboda StčOJ 8l.
6. Panský dvůr, V cukrovaru, část vsi Škraba1ov _áva1 tu pův. dominikální dvůr).
Mezi katastrálními územími, která vytvářejí současný územní celek Holešova,
zaujímá katastr Količín svou velikostí 6. příčku. Jeho rozloha je 418 ha. První
písemný doklad o Količíně je z r. 1348 (Koliczyn). Podobně jako Všetuly a
Bořenovice i název Količín se vyskytuje pouze jedenkrát na území našeho státu.
Katastrální území Količín lze silnicí rozdělit na dvě části. Jedná se o státní
silnici III: třídy č; 4907, která vyúsťuje ze státní silnice II. tř. Č. 432 mezi
Všetulemi a Třeběticemi a po průběhu količínským územím ústí v Rymicích do
státní silnice II. tř. Č. 490.
V osmdesátých letech byla Zemědělským družstvem vybudovaná silnice spojující
Količín s Pravčicemi. Je to silnice s asfaltovým povrchem.
Jinak celý katastr je tvořen pouze polními cestami.
Západní část količínského katastru tvoří tratě Klíny, Klínky, Kráčiny, Křtěnec,
Lopata, Bařina, Trávník, Nad Hliničí, Hénice, Oujezd, Chmelín, Oplety, Kopanina
a Poddubí. Jméno Chmelín svádí k názoru, že v Količíně mohly být kdysi
chmelnice. Tento názor potvrzuje i kronika učitele Eduarda Pecka, která uvádí,
že v 16. století, v době velkého rozkvětu obce, byl v Količíně kromě tvrze a
jiných objektů také pivovar. Obojí nakonec potvrzuje profesor Kvasnička, jehož
kronika uvádí, že v obci byl pivovar s chmelnicí. Zmiňuje se o nich doklad z r.
1575 (vklad do zemských desek). Pojmenování Oplety zřejmě upozorňuje na dávný
primitivní způsob regulace nedaleko protékající říčky Rusavy, kdy v březích
zaražené kůly se proplétaly větvemi. Kdysi převážně polnítrať Oplety má dnes asi
z poloviny charakter zastavěného území. V trati Kopanina se nachází zahradnictví
p. Fuksy a v trati Poddubí u silnice a u levého břehu Rusavy je količínská
farma, poměrně bohatá na trvalé zemědělské objekty.
Východní část katastrálního území Količín tvoří tratě, které jsou označeny
pomístními jmény Bezděk, Záhumenky, Pod Hájí,U Fuksových, Za Plotem, Janečková,
Dvůr, Zádvorky, Za Dvorem, Lískovec I, Lískovec II, Dlouhé louky, Před Rusavou,
Šponarka a Rybm1c.
V trati Bezděk u silnice do Rymic se nachází hřiště a pěkné koupaliště, které je
současně protipožární nádrží. Bylo dokončeno v r. 1962 a spolu s tanečním
parketem a objektem pro hudebníky a pro občerstvení představuje víceúčelové
zařízení v přírodě. Kronikář Eduard Pecka uvádí, že v této trati býval kdysi
rybník. Název trati je připomínán již v r. 1749 (podobně jsou v tomto roce
připomínány názvy Bařina, Trávník a Křtěnec). Název Dvůr připomíná bývalý panský
dvůr, v minulosti majetek holešovské vrchnosti. Řadu let v nedávné době zde byla
plemenářská stanice.
Tratě u Fuksových a Janečková vyplňují prostor mezi silnicí a Dvorem. Tyto
lokality jsou tvořeny rodinnými domky se dvory a domovními zahradami. Obě tratě
jsou tedy součástí zastavěného území obce. Jméno u Fuksových je pro Količín
příznačné. Příjmení Fuksa je totiž nejrozšířenějším jménem v Količíně.
Příslušníci celkem 12 rodin (z devíti domů) v obci mají ve svých osobních
dokladech zaznamenáno toto jméno.
Ve východní části trati Rybník (Rybníčky) za cukrovarem a při levém břehu Rusavy
mají Vodovody a kanalizace Kroměříž čistící stanici. Obě jména této tratě
prozrazují, že zde kdysi byly rybníky. P. Kvasnička uvádí, že již r. 1543 měly
svá jména: Nový rybm1c a Třtinec. U prvního z těchto rybníků (možná i u druhého)
nelze vyloučit možnost, že se již nacházel v katastru uebětice, neboť sousední
navazující trať v třebětickém území, vklíněná do količínského katastru, má
shodné jméno: Rybník.
Količínské pomístní názvosloví zvětšují ještě dva vodní toky, které protékají
tímto katastrem. Je to říčka Rusava a Rymický potok.
Říčka Rusava pramení v katastru obce téhož jména na severním svahu Pardusu a
západním svahu Klapinoda. Protéká Holešovem, ve vzdálenosti 100 m míjí obec
Količín i Pravčice a v jižním prostoru katastru Hulín ústí Rusava do Moravy. R.
1880 rozvodněná Rusava způsobila velkou škodu na polích. Uvádí se částka v
tehdejší měně 3.796 zlatých. Tato říčka v létě téměř vysychala, v době dešťů se
měnila v prudkou bystřinu. V roce 1911 byla z části regulovaná. V r. 1901 bylo
provedeno odvodnění a scelení pozemků. Rymický potok pramení v severní části
tučapského katastru. Po průtoku tímto katastrem a obcí protéká dále Rymicemi,
katastrem Količína, v Pravčicích se tento vodní tok spojuje s potokem Roštěnka,
a spolu s ním ústí do Rusavy.
V trati Na hrázkách byl kdysi také rybník, jehož pojmenování Podújedný rybník je
opět připomínáno v r. 1534. Spolu s dávným rybníkem v trati Bezděk se tedy mohlo
jednat o dvojici nádrží vpravo od silnice Količín-Rymice.
Pro krátkost času a ne vždy dostatečného počtu podkladů jsem alespoň touto
publikací chtěl zachytit část bohaté historie naší obce.
Zkušenost z jejího napsání mne vede k výzvě, aby se našel pokračovatel v psaní
kroniky a aby občané shromažďovali historicky cenné předměty, písemnosti a
doklady, které mohou být zdrojem k uchování památky pro následné generace.
Chci také poděkovat touto cestou ochotným jedincům v naší obci (např. panu
Cholastovi aj.) za poskytnutí písemných podkladů a fotografií. Dále to byly
pracovnice Okresního archivu v Kroměříži - paní PhDr. Zezulová, paní H.
Foukalová - které pomohly a poradily. Za všechny ochotné pracovníky MěÚ Holešov,
jejich podporu a ochotu bych chtěl poděkovat vedoucí odboru paní Šalerové.
Josef Navrátil
